Druhá polovina devadesátých let minulého století byla zlatou érou pro sběr sportovních kartiček v našich končinách. V dnešní době už jde spíše jen o okrajovou, zájmovou činnost a forma sběratelství pro skutečné fajnšmejkry.
Začátky sběratelských sportovních karet se datují už do doby po první světové válce. První na trhu byly ty baseballové. Postupně se rozšiřovala nabídka ve Spojených státech amerických i o další sporty jako byl basketbal či lední hokej. Ze začátku byly kartičky jednoduché, černobílé, na prostém papíře. Až zhruba před padesáti lety firma Upper Deck rozjela skutečný byznys. Nabízela celou řadu druhů karet a postupně se sortiment rozšířil i mimo sport. Například na filmy nebo pohádky. Přibývaly také samotné firmy, kterých je dodnes za mořem zhruba do deseti.
*** hokejové karty
V Československu se před revolucí k takovým kartičkám nebylo prakticky možné se dostat. Na trhu však už dříve byly papírové obrázky, například ve žvýkačkách, nebo třeba nálepky sportovců, které například byly jako přílohy v časopisech. Po revoluci se otevřel postupně trh také se sběratelskými kartami. Přes evropskou distribuci se šířila po republice prodejní místa, především s hokejovými kartičkami. Fanoušci tohoto zimního sportu tak mohli mít doma hvězdy NHL a rozjel se také čilí obchod mezi jednotlivými sběrateli. Počet kusů samotných karet šel u těchto nadšenců do tisíců. Postupně s obdobným artiklem přišly také české firmy s kartami domácích hráčů, a to jak z hokeje, tak třeba i fotbalistů. U nich také byla větší šance získat na kartu podpis.
Jelikož množství a sortiment nabízených karet v druhé polovině devadesátých let neustále stoupal, bylo nutné také přehodnotit formu sběratelství a zaměřit se třeba jen na určitý cíl. Ať už šlo o brankáře, pouze české hráče, případně konkréntního hokejistu. Konaly se burzy, kde se čile karty měnily, což ovšem probíhalo také běžně mezi kamarády ve škole či na trénincích sportovních klubů.
*** Sidney Crosby na sběratelské kartě
Postupně však boom oslaboval. V jednadvacátém století už měli mladí lidé jiné možnosti, například počítače, ale i zcela jiné zájmy. Také cena balíčků karet z aktuálních sezon vlivem zvýšené kvality stoupala a pro mnohé se stával takový artikl těžko dostupný. Rodiče raději dávali svým dětem peníze na jiné věci.
V dnešní době se stále najde řada sběratelů, kteří doma mají silná alba hokejových či jiných kartiček, ale přibývalo v poslední době vzkazů, kdy se snažili tito lidé svou sbírku spíše prodat. Většinou proto, že dnes už jsou dospělí a tehdejší nadšení už je nedrží. Úpadek je vidět také na řadě internetových serverů sběratelů, které své poslední aktualizace datují třeba i několik let zpět. Na druhé straně dodnes vychází za mořem aktualizovaný přehled karet s oceněním jednotlivých kusů Beckett. A nějaké ty burzy a setkání nadšenců probíhají také. Jen už zkrátka nejde o masovou záležitost.
foto: www.onfrozenblog.com, www.hockeycards.tv